Skip to content

Web pro lidi, kteří nejdou po vyšlapaných cestách

CZ

Zatímco čteš tyto řádky, pomalu scházíš na scestí. Myslel bys, že teď se budou dít hrozné věci, ale není to tak úplně pravda. Toto scestí, na kterém my už tak dlouho žijeme, je spíše dobrodružstvím než chybou. Je to objevování nevyšlapaných cest, po kterých šel jen málokterý. Tvoříme komunitu lidí, kteří jsou ve společnosti v menšině, zvlášť když začneme hlásat, že duševní nemoc je jen epizoda stejně jako život sám. Web, na kterém společně pracujeme, jsme nazvali Off the road (Na scestí), podle Kerouacova románu On the road (Na cestě). Necestujeme sice napříč Spojenými státy, ale cestujeme někde uvnitř klikatě napříč životem.

Off the road Zážitek

Být pastýřem úhořů

od autorky Kristýny Tóthové


Pět hodin ráno. Stanice metra I.P. Pavlova. Chodníky jsou mokré a kluzké. Lidé jsou mokří a kluzcí. Ulice jsou jako kádě plné mrskajících se úhořů. Když stojím na tramvajové zastávce u východu z metra a kolem mne pleskají jejich hbité ocasy, cítím, že pojivem mezi našimi těly je elektřina, která v krátkých výbojích dává tomu časnému ránu křehce modravý odstín. Není mi v tom právě dobře. Nedokážu cítit lásku, soucit ani prosté pochopení. Jsou to jenom úhoři. Stojím na I.P. Pavlova, je to má nejoblíbenější stanice, protože tu pro mne vždycky byla ve dne stejně jako v noci, a já tu byla ve dne v noci pro ni. V pět hodin ráno jsem tu opět pro ni.

Dívám se tam, kam se obzor svažuje směrem ke Karláku …

kontakt@offtheroad.cz

© 2020 Off the road