Mým prvotním záměrem bylo napsat něco o bojových uměních a násilí. Obojí jsem zažil. Ale pak mě napadlo, že by dávalo větší smysl napsat něco o tom, co z člověka dělá bojovníka. A abych se držel tématu tohoto čísla Na scestí, budu psát o duši a těle. Tělo bojovníka může vypadat všelijak. Podívejte se na lidi, […]
LIDÉ
Probudil jsem se ze snu s jistotou mých dalších kroků. Nebylo to poprvé, co jsem snil o dívce s mandlovýma očima. V tomto snu jsme spolu leželi na pahorku, který měl být lidstvu zapovězen, a vášnivě jsme se líbali. Jen vzpomínka na dotyk její ruky pod mým oblečením mi vehnala červeň do tváří. Nevěděl jsem, co si o […]
Vždycky jsem tě měl za bojovnici. Vím, že v minulosti jsi si prošla mnohým, a že i teď nemáš úplně snadný život, ale nadále bojuješ. Co ti dává sílu v tomhle boji pokračovat? Upřímně je to pro mě taky záhada, haha. Řekla bych, že právě ty zkušenosti, které si nesu, mi pomáhají jít dál. Když to řeknu […]
Byl jsem překvapený, že mezi přáteli, co studují psychologii, mnozí netušili, kdo Stanislav Grof je. Byl to pro ně psychologický underground. Na druhou stranu jsem Stanislava Grofa dvakrát viděl v Praze vystupovat a každá akce byla naprosto vyprodaná. Na konferenci transpersonální psychologie zaplnil celý sál. Pak je také nutné vzít v potaz, že Stanislav Grof obdržel dva […]
Nastoupil jsem do autobusu na své zastávce. Vyhledal jsem místo k sezení a čekal, než se autobus zaplní. Když jsme vyjeli, pochopil jsem, že netuším, kam máme namířeno. Autobus nezastavoval na žádných zastávkách a lidé jen marně tiskli tlačítka k výstupu. Řidič se smál za svými nedobytnými dveřmi. Zeptal jsem se svého souseda, kam si myslí, že […]
V oddělení zapomenutých příběhů pracovali paradoxně samí mladí lidé. Byla tam Bety, Richard, Lukáš, a Marie, které se říkalo Máša. Průměrný věk byl okolo pětadvaceti let. Dalo se říct, že zaměstnanci tohoto oddělení ještě věděli o životě hovno. Byli tak mladí. Ale o zapomenutých příbězích věděli první i poslední. Pamatovali si vše, co se dozvěděli […]