Někteří z nejlepších lidí, které jsme potkali, byli naši psychiatři. To bychom klidně mohli směle podepsat. Ale pojďme se nejdřív podívat na téma šílenství z té odvrácené strany. Takové ty historky o děsivých a nevyzpytatelných bláznech, které tvoří světonázor laické veřejnosti, sycené třeba Cyrilem Höschlem, je potřeba nikoliv snad vyvrátit, ani rozpitvat, ale prostě jen vyprávět. Slyšel […] Číst dále...
LIDÉ
Karel Antonín Pracek byl učenlivý muž. V osmatřicátém roce svého podnětného života se osobně přesvědčil nejen o existenci klitorisu, ale takříkajíc i o jeho značně závazné topologii v něžných krajinách. Začal studovat také vliv klitorisu a jeho hnětení a laskání na trajektorii vzrušení těch několika málo milostných partnerek, z jejichž společnosti se mohl příležitostně těšit. […] Číst dále...
Často sny zapomínám. Ty, které si zapamatuju, bývají určující pro mé životní směřování. Neumím se jim bránit. Kdysi mě některé sny tak děsily, že v důsledku vedly k psychóze. Začal jsem pak žít spíš ve snu. To, čeho jsem se bál, se stalo skutečností. A pak se mi zdály krásné psychotické sny. Sny na druhou. Nejčastěji o […] Číst dále...
Dámy a pánové, prosím o minutu ticha za dalšího člověka, který byl nalezen zaživamrtvý. Nepochopený a vysmívaný, upadající do apatického mlčení, jindy naopak mnohomluvný, nikdy jasný, málokdy srozumitelný. O Modestu Petroviči Musorgském se proslýchalo, že je bezmála idiot. Aspoň tak ho po mnoha pokusech s ním něco udělat hodnotili jeho vzdělanější kolegové. Zatemněné a surové […] Číst dále...
Tereza Horváthová My se vlastně potkali na večeru věnovaném Věře Linhartové, který připravil Jaromír Typlt. Co tě právě u této autorky nejvíc oslovuje, s čím souzníš? Mě na psaní Věry Linhartové oslovuje to dobrodružství s češtinou, které si můžu prostřednictvím jejích textů užívat. Kdy ses začala zajímat o slova a poezii? Já mám bujnou fantazii odmala, i […] Číst dále...
Když jdu spát po obědě, představuju si nějaké zlo a to zlo mi zastírá mysl a pomalu mě infiltruje svou svůdností. Pak hledám kavárnu Harmonie na česko-německém pohraničí. Vystupuju na náměstí u kostela a míjím všechny autobusy, které by mě snad ještě odvezly do centra. Najdu druhé stanoviště, už tu stojí podivný cizokrajný prostředek dopravy […] Číst dále...