Vojtěch Plát | Příběh

„V životě jsem pořád trochu hazardér“

Šachový velmistr Vojta Plát (1994) si přes své mládí prošel už peklem vězení i rájem opravdového vytržení, když se pohroužil v marihuanovém opojení do světa 64 polí. Píše básně, vyhlíží svou osudovou ženu a chystá se zasadit strom svého života.

TV: Ty jsi profesionální šachista, co takový život obnáší?

VP: Ano, dalo by se říct, že jsem profi hráč šachu. Hraji různé ligy po Evropě, skoro každý víkend od září do května někde cestuji a mastím šachy 😀 A co to obnáší? Jelikož nemám auto ani řidičák, tak jen to, že občas musím být někde na čas, když nás jede víc, takže hodně cestování, vstávání brzy, ale na druhou stranu v týdnu mám času na různé aktivity víc než dost.

Považuješ se tak trochu za dobrodruha?

Baví mě třeba cestovat stopem, takže asi nějaký dobrodruh určitě budu.

Tvé básně jsou na jednu stranu možná projevem něčeho lepšího, romantičtějšího v tobě… Na druhou stranu jsou ale poměrně doslovné a syrové a mají v sobě často velké vnitřní napětí. Co pro tebe tvorba znamená?

Poslední dobou jsem nevytvořil nic, už dlouho nemám slečnu, takže kromě původní rodiny nemám žádné citové vypětí… na jednu stranu je to smutné, ale mně to tak teď vyhovuje. Většina lidí mě má za hulváta, co se neumí chovat ke slečnám, ale podle mě málo znají a neví nic…Určitě se cítím jako romantik a tak to bude navždy, i v šachách.

Máš zkušenost s nějakými zvláštními duševními stavy? Například se stavy vrcholného soustředění, extáze, nebo naopak s nějakými propady k nudě a apatii?

Upřímně musím přiznat, že jsem zkoušel šachy pod vlivem alkoholu, trávy, případně nějaké jiné drogy. Pokaždé to bylo jiné, rozhodně není fajn hrát opilý, ale na určitých věcech jsem zažil dokonalý pocit blaha, mozek mi fungoval úplně jinak, šachy mě víc bavily, takže ano, mám zkušenosti s totální extází – pocitem blaha i s pocitem nudy a nechutí k šachu. To jsem hrál měsíc v kuse šachy a už jsem se ke konci tak klepal, že jsem pak čtyři dny jen ležel jako mrtvola a odpočíval. Pomalu stárnu, takže už do toho znovu nepůjdu 😀

Ví se o tobě, že jsi měl poměrně bouřlivý život v nějakém tom dospívání. Chce se ti teď přejít na volnoběh nebo dokonce zvolnit? Jak vnímáš rozdíl mezi řekněme mladistvým a dospělým životem?

Zvolnil jsem, ale ne dostatečně 😀 Furt si užívám života, ale už beru vše víc vážně. Rozdíl vidím veliký, určitě ve vnímání života jako takového, pak i vnímání ostatních lidí, mám podle mě dost velký odhad a cit na osobu a dokážu ji přečíst velmi rychle. Takže si sortuju lidi a dělám přátele a zároveň jsem velmi tvrdý v tom, s kým se bavit nechci. V tom vidím docela změnu, dřív jsem nedokázal rozeznat dobrého člověka od toho zlého, ale dnes už jsem na tohle přísnější.

Jestli jsi se dostal kvůli tátovi do vězení, nemáš mu to za zlé? Jak vnímáš svou pozici ve světě z hlediska řekněme nějaké záchranné sítě? Máš opravdové přátele, na které se můžeš spolehnout?

Ano, měl jsem spory s otcem a ve vězení jsem regulérně byl půl roku. Vzal jsem si nějaké peníze a otec mě prostě udal, jelikož jsem mu to neřekl. Bral jsem ty peníze za své, přeci jen jsem měl u otce ještě z doby, kdy mi nebylo ani patnáct, něco našetřeno ze šachu, ale otec to viděl jinak. Byl na mě vždy přísný, ale teď v tom vidím ten nejlepší přístup. Bohužel jsem v pubertě potkal pár špatných lidí a už to bylo. Jinak mi pomohlo dost lidí a dodnes jsou to mí nejlepší kamarádi. A můžu se na ně spolehnout. Snažím se to oplatit zase vůči jiným kamarádům, kteří třeba chtěli pomoci ode mě. Snad nějaká karma existuje, ačkoliv na to nějak nevěřím, ale kdo dnes není pověrčivý 😀

Jsi jako hráč spíš hazardér nebo ten, kdo sází na „řemeslné“ umění a na jistotu?

Co se týče šachu, tak bych řekl, že už jsem všestranný hráč, v životě jsem určitě víc hazardér, ale už ne jako dřív.

V čem spatřuješ tak obecně své silné stránky?

A víš, že ani nevím? Někdo mi tvrdil, že mám dobré přesvědčovací schopnosti a že umím komunikovat. Tak asi v tom. A že umím číst lidi, dokážu je snadno zdeptat, případně urazit 😀 To mi jde dobře hlavně v případě „jednodušších“ jedinců, někdy si koleduju o pár pěstí a několikrát to tak i dopadlo. Tak se snažím krotit.

Jaké jsou tvé sny, vize a cíle do budoucna?

Rád bych měl samozřejmě jednou rodinu, spokojený život, objel celý svět. A taky si musím zasadit strom. O tom jsem v poslední době přemýšlel, když jsem kousek od baráku jel alejí, kde byly vysázeny stromky zhruba před 15 lety a úplně mě to nadchlo. Takže ještě to, ale to bych chtěl až s rodinou. Jinak mám jen šachové sny, ale nevím, zda by mi čtenáři porozuměli, kdybych napsal, že mým snem je překročit hranici 2600 Elo a být v první stovce na světě 😀