Jan Staviteli a správci se často říká jedním jménem a tím jménem je Jan. Když Jan pláče, každá slza je novou planetou v galaxii, ve které se právě nachází. Často ze sebe vypláče celou solární soustavu. Práce ještě není dokončena – chybí život – a na ten nejde jít slzami. Tam už Jan musí vykasat rukávy […]
Návrat Josef odkládá křídla po každém úspěšném náletu. Shazuje ze sebe brnění, jako kdyby nevážilo mnoho kilogramů. Také odkládá zbraňové systémy, ale s těmi nikam neháže – ví, že by se mohly spustit. Až pak odchází dát si koupel – vědom toho, že již zítra se bude muset vrátit do bitvy. Souboj Když odpadlík trefí střelou […]
Věrce Musíš milovat zrovna pivoňky křehké, rychle vadnoucí květy které nejsou na prodej proto jsi je ukradla sousedce ze záhonu před panelákem může si za to sama že je zlá tvá rozkvetlá pomsta se teď směje smíchem zhulence na stole pod tvým oknem rozpustile hází okvětními lístky jako slovy jedné tvé básně „dejme tomu, dejme […]
Katafalk stál tam, kde vždycky, jen jsem nevěděl, co to vlastně je. A Lada mě napomínala, ať jsem pozorný, že to nejlepší teprve přijde. Jenže to nejlepší už přišlo, když jsem si zarazil zrcátko za gumu pantofle. A díval se na její stehna tak trochu zespoda. Byl jsem snad úchyl, ale nemělo to dlouhého trvání, […]
Ať malba sama vypráví! Když jsem mluvil s Dominicem Cruzem (1998), americkým malířem samoukem, měl jsem skoro dojem nějakého spiknutí. Jak může trauma být zdrojem něčeho mimořádného? Dominicovo umění je jen stěží oddělitelné od jeho osudu. Ale zároveň vypráví příběh, který nejde vměstnat do slov. Po většinu dnů se Dominic Cruz po návratu z práce pokouší dostat […]
To chce klid, říká Švejk a podobně evidentně smýšlejí i zaměstnanci blázince, když kurtují lidi postižené psychózou k erárním lůžkům. Není čas s nimi prohodit pár přátelských slov, nejsou na to peníze. A lidé, kteří by k tomu měli být povolaní, tedy personál léčebny, se zdráhají uvěřit tomu, že by od nich někdo projevy nadstandardní lidskosti očekával. Jak […]
